Zamyšlení nad „skrytým“ tajemstvím

Tyto dny, až do doby postní by nás mohla provázet „tajemná, skrytá“ slova. Je řeč o oněch skrytých třiceti let Ježíšova života, o kterých Bible v podstatě žádné svědectví nevydává. Až na malou zmínku u evangelisty Lukáše: „Když vykonali všechno podle Zákona Páně, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta. Dítě rostlo a sílilo, bylo plné moudrosti a milost Boží byla s ním…Ježíš pak prospíval moudrostí, věkem a oblibou u Boha i u lidí“ (Lk 2,39-40; Lk 2,52). Nic víc o Ježíšově mládí v Nazaretě Evangelium nepodává. Nazaret je tedy „skryté“ tajemství. Ale není to ukrývání Boha, jak by se nám mohlo zdát. Naopak, je to Jeho zjevování se. Právě v Nazaretě se Pán učil všemu lidskému. Byl objímán a líbán, kojen a milován. Tam se Pán učil dotýkat se a mluvit, hrát si, chodit a pracovat, žít společně s rodiči každou minutu, hodinu, noci a dny, svátky, roční období, roky. Tam poznal lidskou námahu a lásku, tam se učil žít v očekávání. V tichu, práci, poslušnosti ke slovu, ve společenství s Marií, Josefem a příbuznými, se Bůh od člověka naučil všechny lidské věci. Tajemství Ježíše v Nazaretě je veliké tajemství úplného přijetí našeho života Bohem. On se s námi zasnoubil ve všem, stal se s námi jedním tělem s každou naší konkrétní situací. Nazaret je tajemství, které vykupuje naši stvořenost z bezvýznamnosti její omezenosti. V mezích našeho času se tak můžeme setkávat s věčností, v mezích našeho omezeného prostoru můžeme nalézat nekonečno.

Bible o skrytém tichu Nazareta nepíše skoro nic, stejně jako o našem běžném každodenním životě se nepíše na předních stránkách bulvárů. Důležitější ovšem je, že náš poctivý, nenápadný, vlastně tak běžný život je zapsán v Knize Života, uložené v knihovně Všemohoucího.

Váš P. Michal