Novoroční zamyšlení

Vánoční doba již skončila a my jsme opět vstoupili do lednových všedních dnů nového roku 2014. A těmito dny by nás mohla doprovázet slova tří mužů, mágů z východu: „Viděli jsme jeho hvězdu na východě, a proto jsme se mu přišli poklonit“, jak čteme v Matoušově Evangeliu ve druhé kapitole. Tato slova by v nás neměla upadnout jen tak v zapomenutí. Nebezpečí tu totiž je. Podobáme se v mnohém tehdejším obyvatelům Jeruzaléma, kteří bez povšimnutí nechali mezi sebou projít tyto tři muže, aniž by je vyslechli a pak je následovali do Betléma. Ale nedivme se jim. Měli tolik starostí, námahy i malých radostí všedního dne, že na víc už neměli ani čas, ani sílu. I to se nám snadno stává, že se utápíme v každodenních starostech a nehledáme ono „větší a hodnotnější“ – cestu k Bohu. Ale mudrci jsou pro nás neustálým apelem, velkou výzvou, povzbuzením a nadějí.

Nebojme se žít opravdově svojí víru, právě dnes. Je to velké dobrodružství, nepokládat slovo církve za jednu z řady již dávno překonaných teorií a odvážit se být křesťanem se všemi nároky, odvážit se věřit Slovu a žít je. Jen tak vyrosteme z falešného pocitu méněcennosti a jakési ušlápnutosti před druhými do pravé výše lidského bytí, které nám Bůh daroval. Dosáhneme toho, že se sami staneme podobnými Bohu, jestliže naším světlem a životem bude jeho pravdivé bytí a jeho láska.

Ať tedy světlo Boží hvězdy vždy prozařuje temnotu našich všedních dnů, abychom věděli, kým jsme a odkud přicházíme a kam jdeme. Kéž je nám toto betlémské světlo vždy útěchou a ukazatelem na naší životní cestě.

Váš P. Michal