Aktualizováno: Přijetí mezi kandidáty jáhenství a kněžství

Když se Ježíš ptal učedníků, zda můžou pít kalich, který má pít on, odpověděli mu, že můžou (srov. Mt 20,22). Ale vlastně vůbec netušili, co říkají. Co je čeká. Měli asi velmi odlišnou představu. Ovšem Ježíš nereaguje negativně. Sice říká, že neví, o co žádají, ale přijímá jejich tvrzení a oznamuje jim, že jeho kalich pít budou (πιεσθε v originále by se dalo přeložit s trochou odvahy i jako „to si vypijete“, což by získalo trochu jiný nádech.) ;-)

Podobně se cítím teď i já. V životě občas nastávají důležité okamžiky, kdy je potřeba učinit nějaký životní krok. Mám z dosavadního krátkého studia na KTF UK, života a seminární formace nějakou mlhavou představu. O tom, co to asi znamená být knězem, co to znamená dělat pastoraci, jak žít celý život celibát, jak sloužit Bohu a církvi. Současně si nechci dělat žádné iluze o sobě ani o okolnostech – počet svých selhání radši ani nepočítám a zároveň žijeme v relativně divoké době jak světové, tak církevní. A Ježíš se mým představám asi jen usmívá. Přesto věřím, že mé ano k touze být knězem, kterou mi ostatně do srdce vložil On sám, přijme. A bude mi pomáhat.